Investování do vybavení ozbrojených sil na příkladu USA a ČR/Investment into Military Equipment - a Comparative Study for the United States and the Czech Republic

  O BRANA A STRATEGIE   56 STRATEGIE INVESTOVÁNÍ DO VYBAVENÍ OZBROJENÝCH SIL NA P Ř  ÍKLADU USA A Č R Mjr. Ing. Bohuslav PERNICA, Ph.D.  Anotace:  Investi č  ní strategie ozbrojených sil do jejich vybavení je strategie vkládání finan č  ních  prost  ř  edk  ů  do rozvoje opera č  ních schopností ozbrojených sil, do reprodukce zbra ň ových a technických systém ů  a r  ů  stu produktivity jednoho vojáka. Tato strategie se liší stát od státu a v jejím d  ů  sledku se liší také jejich obranné kapacity. Tento č  lánek se zabývá investi č  ní strategií ozbrojených sil USA, která vedla k jejich technologickému r  ů  stu, a srovnává ji s investi č  ní  strategií ozbrojených sil Č   R, která musí reagovat na závazky Č  eské republiky v rámci Iniciativy v obranných kapacitách NATO. *** Úvod  Na Washingtonském summitu v roce 1999 byla vyhlášena  Iniciativa v obranných kapacitách  (DCI – Defence Capability Initiative). Jejím cílem je zlepšení schopností NATO  pot ř  ebných k pln ě ní bezpe č nostních úkol ů  21. století v celém spektru č innosti  Aliance . [1, 2] Požadavek na zlepšování opera č ních schopností ozbrojených sil všech č lenských státu NATO  potvrdil také  Pražský summit NATO  v roce 2002. [3] Zp ů sobem, jak zlepšit opera č ní schopnosti ozbrojených sil, je modernizace jimi používaného kapitálového vybavení. Z pohledu ve ř  ejných financí jednotlivých stát ů    Aliance  vyžaduje DCI p ř  ijetí vhodné investi č ní strategie zajiš ť ující nejen prostou reprodukci stávajících technických, zbra ň ových a jiných systém ů  používaných k vojensko-bezpe č nostním ú č el ů m, ale hlavn ě  tzv. technologický r  ů st. Ekonomická interpretace DCI P ř  ihlášení se k DCI je v ě cí zahrani č ních politiky. Formulace požadavk  ů  DCI, nap ř  . na vytvo ř  ení a udržování dostate č ných kapacit pro pohotovou p ř  epravu vlastních bezpe č nostních sil za hranice NATO nebo dostatku kapacit pro tankování letadel za letu, je problémem vojen-ským. Dosažení cíl ů  DCI je však vždy podmín ě no dostatkem finan č ních zdroj ů  a efektivitou  jejich investování. DCI má tak svou ekonomickou dimenzi. Na tento fakt jako první v Č esku upozornil Č  ech  v roce 2001 v práci  Alokace zdroj ů  v resortu obrany . [4] Č ech v této publikaci ukázal na to, že v p ř  ípad ě  DCI jde o to, aby se jednotlivé č lenské státy NATO pokusily prost ř  ednictvím dlouhodob ě  udržitelných kapitálových investic zmenšit technologický náskok USA, tzn. aby ve vojenském/obranném rozpo č tu p ř  ijaly takovou inves-ti č ní strategii, která povede k jevu, kterou teorie ekonomického r  ů stu nazývá prohlubování kapitálu . [5] K prohlubování kapitálu dochází, roste-li reálná hodnota kapitálového vybavení  p ř  ipadajícího na jednotku personálu a zárove ň  roste produktivita této jednotky. Nap ř  íklad nákup nové generace letounu vede k tomu, že se zmenší po č ty letoun ů  pot ř  ebných k zabez- pe č ení ochrany vzdušného prostoru státu a ješt ě  p ř  ípadn ě  poklesne po č et obslužného personálu spojeného s pln ě ním úkolu ochrany vzdušného prostoru. Č ech tuto myšlenku [5] pozd ě  ji rozvedl v publikaci  Finan č  ní náro č  nost profesionální armády , [6] kde se zabýval otázkou stanovení optimální velikosti ozbrojených sil Č eské repub-  S TRATEGIE INVESTOVÁNÍ DO VYBAVENÍ OZBROJENÝCH SIL NA P Ř  ÍKLADU USA A Č R 57liky ve vztahu k dosažení reálné hodnoty kapitálového vybavení p ř  ipadající na jednoho vojáka na úrovni USA. Jeho úvahy se týkaly ufinancovatelnosti č eských profesionálních ozbrojených sil p ř  i stanoveném podílu výdaj ů  na výzbroj a výstroj (kapitálové výdaje). Ve své publikaci [6] varoval p ř  ed nadsazenými cílovými po č ty personálu profesionálních ozbrojených sil Č eské republiky ve vztahu k požadavk  ů m DCI na dlouhodob ě  udržitelný technologický r ů st ozbro- jených sil . Ob ě   Č echovy publikace, odvolávající se na teorii ekonomického r  ů stu, nás vedou k otázce, jaký pr  ů  b ě h má investi č ní strategie ozbrojených sil, která vede k dlouhodobému udrži-telnému r  ů stu reálné hodnoty kapitálového vybavení p ř  ipadající na jednoho p ř  íslušníka ozbro- jených sil. Investi č ní strategie ozbrojených sil USA Ur  č itou odpov ěď  na nazna č enou otázku dává obr. č . 1, na kterém je zachycen vývoj výdaj ů  na výzbroj p ř  ipadajících na jednoho vojáka ozbrojených sil USA v USD ve stálých cenách roku 2000 a vývoj po č tu voják  ů  v letech 1962 až 2005. Obr. č   . 1: Po č  et voják  ů  a výdaje na nákup výzbroje p ř  ipadající na jednoho vojáka v USA v USD ve stálých cenách (2000 = 100 %) v letech 1962 až 2005 pramen: http://www.gpoaccess.gov/usbudget/fy07/browse.html; http://siadapp.dior.whs.mil/index.html. P ř  i interpretaci informací zachycených na obr. č . 1 je vhodné si zachycený vývoj  periodizovat na období let: 1962 až 1973, 1974 až 1990, 1991 až 1997 a 1998 až 2005. Pokud  jde o periodu let 1962 až 1973, je to období pomalého prohlubování vojenského kapitálu, kde  jeho r  ů st akceleruje až po profesionalizaci ozbrojených sil v roce 1973. V letech 1974 až 1990 se výdaje na výzbroj p ř  ipadající na jednoho vojáka zn ě kolikanásobily. Je to období závod ů  ve zbrojení  . Spojeným stát ů m tento r  ů st p ř  inesl zásadní technologickou výhodu, která se ukázala v pr  ů  b ě hu první války v Perském zálivu. S ohledem na programování vojenských výdaj ů  ve víceletém cyklu, které bylo zavedeno v 60. letech 20. století za McNamary, [7] a v d ů sledku snižování po č etních stav ů  ozbrojených sil po rozpadu bipolarity rostou výdaje na výzbroj p ř  ipa-dající na vojáka setrva č n ě  ješt ě  do roku 1993, pak se propadají jako d ů sledek rozpo č tové restrikce Clintonovy administrativy. Obnovení tempa prohlubování kapitálu se znovu dostavuje až po roce 1998. 010 00020 00030 00040 00050 00060 00070 000    1   9   6   2   1   9   6   3   1   9   6   4   1   9   6   5   1   9   6   6   1   9   6   7   1   9   6   8   1   9   6   9   1   9   7   0   1   9   7   1   1   9   7   2   1   9   7   3   1   9   7   4   1   9   7   5   1   9   7   6   1   9   7   7   1   9   7   8   1   9   7   9   1   9   8   0   1   9   8   1   1   9   8   2   1   9   8   3   1   9   8   4   1   9   8   5   1   9   8   6   1   9   8   7   1   9   8   8   1   9   8   9   1   9   9   0   1   9   9   1   1   9   9   2   1   9   9   3   1   9   9   4   1   9   9   5   1   9   9   6   1   9   9   7   1   9   9   8   1   9   9   9   2   0   0   0   2   0   0   1   2   0   0   2   2   0   0   3   2   0   0   4   2   0   0   5    (   U   S   D   p .  c .   ) 0500 0001 000 0001 500 0002 000 0002 500 0003 000 0003 500 0004 000 000    (  p  o         č   e   t  v  o   j   á   k         ů    ) výdaje na výzbrojpo č et voják ů  O BRANA A STRATEGIE   58 Investi č ní strategie ozbrojených sil Č R Č eská republika, potažmo její právní p ř  edch ů dce Č eskoslovensko, byla mezi zem ě mi, které podlehly v závod ě  ve zbrojení. Cenou, kterou musely tyto státy zaplatit za prohraný závod, pojmenovali Č  ech  s  Klabanem  jako reparace studené války . [8] Tím, že se státy, jako Č eská republika, Slovensko č i Ma ď arsko rozhodly pro č lenství v NATO, rozhodly se vlastn ě   pro kompletní obm ě nu technických a zbra ň ových systém ů  podle technických standard ů  NATO, a to v ě tšinou jejich nákupem v zahrani č í, p ř  ípadn ě  nákupem zahrani č ních komponent a jejich montáží v tuzemsku. U Č eské republiky to byl p ř  ípad bitevníku L-159 Alca a modernizace tanku T-72. Tyto investice byly fakticky provád ě ny za sv ě tové (dolarové) ceny. Vývoj výdaj ů  na nákup výzbroje p ř  ipadající na jednoho vojáka v Č R ve stálých cenách roku 2000 se zohled-n ě ným kursem CZK/USD zachycuje obr. č . 2. Obr. č   . 2: Po č  et voják  ů  a výdaje na nákup výzbroje p ř  ipadající na jednoho vojáka v Č   R v USD ve stálých cenách (2000 = 100 %) v letech 1993 až 2004 pramen: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5342;  Statistická ro č  enka Č   R . 1993 - 2005. Praha : Č SÚ. Jak je patrné z obr. č . 2, rostou reálné výdaje na výzbroj p ř  ipadající na jednoho vojáka ozbrojených sil Č R velmi dynamicky p ř  i neustálém snižování po č tu voják  ů . Tempo jejich r  ů stu  je srovnatelné s tempem r  ů stu t ě chto výdaj ů  v USA v období závod ů  ve zbrojení. P ř  esto  bychom m ě li tento vývoj interpretovat s ur  č itým nadhledem. Reálná hodnota výdaj ů  na výzbroj p ř  ipadajících na jednoho č eského vojáka sice dnes  p ř  i teoretickém p ř  edpokladu, že všechny nákupy vojenské výzbroje byly provedeny v zahrani č í, p ř  edstavuje 1/6 stejného ukazatele ozbrojených sil USA, nicmén ě  nesmíme zapomenout, že objem kapitálových výdaj ů  je zde tvo ř  en hlavn ě  dv ě ma vývojovými moderni-za č ními projekty – modernizovaným tankem T-72 a bitevníkem L-159 Alca. U t ě chto projekt ů  se nepoda ř  ilo „uvést do pohotovosti“ všechny investované prost ř  edky. Č ást z nich má podobu tzv. utopených náklad ů . Z p ů vodn ě  plánovaných 350 tank  ů , [9] byly do užívání p ř  edány  pouze tanky pro pot ř  eby jednoho tankového praporu. [10] Na základ ě  usnesení vlády Č R č . 346 z 12. 7. 1997 došlo sice v letech 1999 až 2002 k nákupu bitevníku L-159 Alca v po č tu 72 kus ů , le č  v roce 2003 vláda Č R svým usnesením č . 1154 z 12. 11. 2003, kterým schválila  Koncepci výstavby profesionální A Č   R a mobilizace ozbrojených sil Č   R p ř  epracovanou na zm ě  n ě  ný  zdrojový rámec ,    p ř  iznala, že provozováno bude jen 24 bitevník  ů . [10] 01 0002 0003 0004 0005 0006 0007 0008 0009 00010 000    1   9   9   3   1   9   9   4   1   9   9   5   1   9   9   6   1   9   9   7   1   9   9   8   1   9   9   9   2   0   0   0   2   0   0   1   2   0   0   2   2   0   0   3   2   0   0   4    (   U   S   D   p .  c .   ) 020 00040 00060 00080 000100 000120 000    (  p  o         č   e   t  v  o   j   á   k         ů    ) výdaje na výzbrojpo č et voják ů  S TRATEGIE INVESTOVÁNÍ DO VYBAVENÍ OZBROJENÝCH SIL NA P Ř  ÍKLADU USA A Č R 59 Záv ě r Zásadním problémem investi č ní strategie ozbrojených sil Č eské republiky v sou č asnosti není její efektivita, ale její dlouhodobá udržitelnost. V souvislosti s úsilím Č eské republiky o p ř  ijetí spole č né evropské m ě ny dochází ke krácení vojenského/obranného rozpo č tu [11] a Č eská republika se pomalu vzdaluje p ů vodním cíl ů m DCI. Podobný problém ř  eší i další státy EU potýkající se s rozpo č tovou restrikcí vzniklou v d ů sledk  ů  vstupu do evropské m ě nové unie. Jeho vy ř  ešení však není závislé na v ů li vlád, ale na uvoln ě ní fiskální disciplíny v rámci  Paktu r  ů  stu a stability . Fiskální realita EU je p ř  í č inou, že brzké dosažení cíl ů  stanovených DCI je dnes spíše fikcí. Ozbrojené síly však mohou správnými investi č ními rozhodnutími ovlivnit efektivnost vydávaných prost ř  edk  ů  na moderniza č ní projekty a to tak, že omezení po ř  izování kapacit neodpovídajícím bezpe č nostním rizik  ů m a hrozbám 21. století a budou se soust ř  edit na nahrazování práce kapitálem, které by m ě lo zmenšit jejich závislost na trhu práce. Použitá literatura [1] Press Release M-NAC-D-1(2000)64  Prohlášení k Iniciative v obranných kapacitách (DCI) - vydané na sch ů  zce Severoatlantické rady na úrovni ministru zahrani č  í v Bruselu 8. č  ervna 2000  [http://www.nato.int/docu/other/cz/2000/p00-064cz.htm] [2] Press Release NAC-S(99)69 – 25 April 1999  Defence Capabilities Initiative  [http://www.nato.int/docu/pr/1999/p99s069e.htm] [3] Press Release (2002)127 – 21 November 2002  Prague Summit Declaration  [http://www.nato.int/docu/pr/2002/p02-127e.htm] [4] č  j.: 7178/2/8/2001-1404 Č ECH, V.  Alokace zdroj ů  v resortu obrany  [záv ě re č ná práce 11- Ř  OS-OVK-GŠ]. 1. vyd. Brno : Vojenská akademie, 2001. [5] SOLOW, R. , M. Wachstumstheorie - Darstellung und Anwendung  . 1. Aufl. Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht, 1971. [6]  Finan č  ní náro č  nost profesionální armády . In Sborník referát ů  5. mezinárodní konference o informatické podpo ř  e personálních proces ů  [CD 2], 1. vyd. Praha : Carolina, 2002. [Praha: MO Č R 9. – 11. 10. 2001] [7] ENTHOVEN, AC., SMITH, KW.  How much is enough? Shaping the Defense Program 1961-1969 . 2nd Ed. Santa Monica : 2005. ISBN 0-8330-3826-5. [8] Výzkum a vývoj modelu hodnocení efektivnosti zbraní a výzbroje  [záv ě re č ná zpráva z  projektu GA Č R č . 101/01/0377], 1. vyd. Brno : Akademie, o.p.s., 2002. [9] MAREK Vladimír. Tanky nesnášejí dinosau ř  í vejce.  A-report.  1998, č . 20, s. 8-9. [10]  A-report  . 2003, č . 24. [  Koncepce výstavby profesionální A Č   R a mobilizace ozbrojených  sil Č   R p ř  epracovaná na zm ě  n ě  ný zdrojový rámec ] 1. vyd. Praha: MO Č R, 2003. ISSN 1211-801X [11]  Vyjád  ř  ení ministra obrany Karla Kühnla ke krácení rozpo č  tu Ministerstva obrany z 21. 8. 2006 [http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7833] View publication statsView publication stats