of 18

Kratochvílová, Alžběta 2010: Demolice renesančních domů v Jáchymově, in: Sborník Muzea Karlovarského kraje, s. 25 - 42.pdf

6 views
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Share
Description
In der Vergangenheit wurde Joachimsthal von drei großen Bränden heimgesucht, durch die sich das Erscheinungsbild der Stadt allmählich änderte. Der erste Brand brach 1538 kurz nach der Stadtgründung aus, der zweite folgte 1782, und die Flammen des
Transcript
  sborník muzea karlovarského kraje 18 (2010) 2525 demolice renesančních objektů v jáchymově Alžběta Kratochvílová  vývojové etaPy města a skutečnosti, které je utvářely  Stavební vývoj města Jáchymov byl ovlivňován několika skutečnostmi. Velikost, co do počtu domů, které Jáchymov dosáhl do poloviny 16. století, již v žádném z následujících období nepřekročil. V jeho historii se sice střídala období růstu těžby s obdobími jejího útlumu, a tím souvisejícího přílivu a odlivu obyvatel, ale v žádné z rozvojových fází už město nezažilo tako- vý rozkvět jako bezprostředně po svém vzniku.  Jáchymov v průběhu svého vývoje postihly tři velké požáry, které do jisté míry ovlivnily  jeho podobu. První velký požár zachvátil město brzo po jeho založení roku 1538. Do doby těsně po něm lze řadit, dle vročení uvedených na portálech, nejvýznamnější zděnou zástav-bu města při hlavním náměstí. Další katastrofou, která se zapsala do vývoje města byl opět požár a to roku 1782. 1  Re-konstrukce domů po požáru se projevila i na jejich vnějším vzhledu. Do současnosti je za-chováno několik úprav průčelí v dobovém stylu, v barokním tvarosloví. Jde například o oken-ní a dveřní ostění na domech ev. č. 21 (bývalé č. p. 71), č. p. 4, 117 nebo na zbořeném domu č. p. 140. V duchu doby bylo město doplněno také o některé drobné sakrální stavby, a to kapličku sv. Anny na náměstí Na Slovanech na místě původní kaple dřevěné, kapli sv. Jana Nepomuckého na Jánském vrchu a kapli sv. Barbory. 2  Osazeny byly také sochy – sousoší Nej-světější Trojice a Boží muka umístěná dnes před mincovnou. 3  Pravděpodobně nejzhoubnějším byl poslední požár, který město zažilo 31. března 1873.  Tento požár postihnul celé město a strávil střechy a jiné dřevěné konstrukce všech domů  v horní části náměstí, včetně střech kostela sv. Jáchyma a radnice. Šířil se od spodní čás-ti náměstí směrem vzhůru. 4  Oheň postupoval velice rychle, jelikož údolím profukoval silný  vítr, který mohutně přispíval k jeho šíření. 5  Avšak díky provedeným protipožárním opatře-ním, která spočívala především v omazávání některých dřevěných konstrukcí silnou vrstvou mazaniny nebo použitím nehořlavých cihlových tvarovek - půdovek na půdě, v řadě případů oheň nepronikl do jádra domu. Svědčí o tom zachované trámové záklopové renesanční stro-py v domech č. p. 4, 8, a ev. č. 97 (bývalé č. p. 128). Do jaké míry byly domy rekonstruovány s použitím starého zdiva a do jaké míry se jedná o novostavby po požáru, by určily pouze sta- vebně historické průzkumy jednotlivých domů. 1 Karel KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, Praha, 2000, s. 552. 2 Původně umístěná ve spodní části města. Ta musela být roku 1916 přemístěna z důvodu nové výstavby – konkrétně domu č. p. 387 zv. Marienheim. Kaple byla opatrně rozebrána a opět sestavena ve svahu nad, dnes  již neexistujícím, nádražím. Viz Lubomír ZEMAN, Architektura secese a art deco v Jáchymově a Ostrově, in: Historický sborník Karlovarska 8, Karlovy Vary 2000, s. 81-82. 3 Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 1, Praha, 1977, s. 565. 4 Karl Viktor HANSGIRG, Joachimsthal vor, wärend und nach dem Brande 1873, in: Bohemia, č. 104, Prag 1873, nestránkováno. 5 V tu chvíli vlastně údolí, v němž je město situované, začalo fungovat jako komín. Viz K. V. HANSGIRG, c. d.  26 historické statě a články |  alžběta kratochvílová Historická plánová dokumentace z archivu stavebního úřadu Městského úřadu v Jáchy-mově pořízená po požáru za účelem rekonstrukce objektů označuje většinou veškeré kon-strukce jako nové, i když se v některých případech jedná nepochybně o konstrukce starší. Na tento fakt upozorňují také autoři stavebně historického pasportu města. 6  Ti zdůrazňují to, že objekty označované v této plánové dokumentaci jako novostavby mají shodné rozvržení okenních os jako domy vyobrazené na vedutě okolo roku 1800. Stavební úpravy objektů po požáru se tedy spíše soustředily na výstavbu nových střešních konstrukcí. 7  V této souvislosti byly některé objekty navýšeny o polopatro, které je charakteristické pro období 2. poloviny 19. století. S úpravou střešních konstrukcí souviselo také nutné dozdění požárem poniče-ných štítů a většinou i změna sklonu střech domů. 8  Dále pak byly upravovány jejich fasády. U domů situovaných na náměstí bylo voleno historizující pojetí fasád s bohatou štukovou vý-zdobou. Ostatní pak měly fasádu jednodušší, klasicizující. Šambrány okolo okenních otvorů a kordónové římsy byly hladké, mělce vpadlé, plochy pak byly provedeny z hrubé omítky. Další významnější událost, která by podstatně ovlivnila vzhled větší části domů, Jáchy-mov nezažil, a tak současný vzhled horní části města více méně pochází z přelomu 19. a 20. století. degradace urbanistické struktury jáchymova  Jáchymov v průběhu jeho historického vývoje postihlo, jak již bylo výše uvedeno, několik po-žárů. Ty i přes částečnou destrukci staveb znamenaly následnou obnovu města. Ve dvacátém století již Jáchymov žádný ničivý požár nepostihl, přesto došlo k četným ztrátám na cenném 6 Petr MACEK – Jan MUK – Jiřina MUKOVÁ, Jáchymov, Stavebně historický průzkum, SÚRPMO, Praha 1985, nestránkováno. 7 Nejčastěji se užívalo jednoduchých vaznicových soustav. 8 Příkladem jsou domy č. p. 8, 127 nebo ev. č. 21. Veduta města po požáru roku 1873.  27 demolice renesančních objektů v jáchymově historickém stavebním fondu. Tyto ztráty jsou v podobě otevřených jizev na urbanistické struktuře města patrné dodnes. 9  Po druhé světové válce došlo v Jáchymově k rapidnímu úbytku obyvatelstva a mnoho historických domů tak zůstalo opuštěných. Ani těžba uranu v padesátých a šedesátých le-tech 20. století neznamenala příliv obyvatel a tím i zajištění pravidelné údržby jednotlivých domů. Pro civilní pracovníky dolů bylo vystavěno nové sídliště v duchu socialistického rea-lismu v Ostrově nad Ohří, vězni byli ubytováni v pracovních táborech v okolí Jáchymova. Stav historické zástavby se tak postupem času zhoršoval. V průběhu 70. let byla část domů z dů- vodů jejich špatného stavebně technického stavu zbourána a nahrazena novou, standardům doby odpovídající architekturou. 10  Další důvody pro zánik historické zástavby souvisely opět s těžbou, tentokrát se však jed-nalo o vybudování výsypky z dolů na úkor obytných domů. Výsypce v horní části náměstí Na Slovanech tak ustoupila část historické řadové zástavby. Tedy domy v původním historickém centru města. Druhá část této zástavby pak byla nahrazena řadovými panelovými domy.Nejmladší demolice historických objektů v historickém jádru města proběhly v 80. le-tech 20. století a byly opět spojeny se špatným stavebně technickým stavem domů. V této poslední vlně zanikly pravděpodobně jedny z nejcennějších jáchymovských památek. Nej-mladší ztráty pak především souvisejí se spekulativními zájmy jejich majitelů po roce 1989 a s dlouhodobou absencí pravidelné údržby jednotlivých objektů. 9 Alžběta KRATOCHVÍLOVÁ – Lubomír ZEMAN, Demolice v Jáchymově, in: Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří, sine loco 2009, s. 57. 10 Tamtéž, s. 57-58. Renesanční malovaný strop v č. p. 4.  28 historické statě a články |  alžběta kratochvílová K bourání historických domů docházelo buď jednotlivě, nebo se jednalo o jakási ohnis-ka s větší koncentrací odstraňovaných objektů. Těchto ohnisek najdeme v Jáchymově hned několik. Jsou to náměstí Na Slovanech, třída Dukelských hrdinů, prostranství u kostela sv. Já-chyma a Náměstí Republiky.  Jedním z nich bylo původní historické jádro města, náměstí Na Slovanech a přilehlá úze-mí – třída Dukelských hrdinů a spodní část Náměstí Republiky. Také okolí kostela sv. Jáchyma na Náměstí Republiky, kde byla vytyčena pravidelnější zástavba, dnes již postrádá svou pů- vodní strukturu téměř pravidelného náměstí s pravoúhlou sítí ulic s obytnými domy. 11  V sou-časnosti jsou v místech původní zástavby proluky. Prostranství za kostelem sv. Jáchyma, kde byla souvislá uliční řada domů, je upraveno jako park. Demolice se nevyhnuly ani samému jádru města. Zbořena byla část historicky cenné řa-dové zástavby v místech dnešního Hornického domu 12  a i jednotlivé domy. 13 Výraznější úbytek obytných domů pak zaznamenáváme také v řadách domů v ulicích nad náměstím. Odstraňovány byly i solitérní objekty, jako byl například špitál u kostelíka Všech Svatých, nebo pivovar umístěný ve středním pruhu v samé spodní části náměstí. 11 Toto půdorysné, tzv. šachovnicové schéma je typické pro jiná Krušnohorská města založená přibližně ve stej-né době jako Jáchymov. Viz Petr JANČÁREK, Města českého Krušnohoří v předbělohorské době, Ústí nad La-bem 1971, s. 43-44. 12 Zbořeny byly domy č. p. 135, 136, 137, 138, 139 a 140. 13 Jedná se o domy č. p. 132 a 9. Dozdění štítu domu č. p. 127 po požáru roku 1873.  29 demolice renesančních objektů v jáchymově demolované objekty z období renesance  Jedním z významnějších odstraněných objektů byla Stará hrázděná radnice, která stála v pů- vodním centru městské aglomerace na Brotmarktu, dnešním náměstí Na Slovanech. Stará radnice byla jednopatrovou solitérní budovou. Přízemí domu bylo zděné, patro a štíty pak hrázděné. Hrázdění bylo tvořeno vertikálními sloupky a horizontálními paždíky a vaznice-mi. Zavětrování bylo tvořeno vidlicovými vzpěrami (zv. Gabel) a řadou ondřejských křížů ve štítu. 14  Jaká byla výplň hrázdění není jisté, lze však předpokládat, že stejně tak jako u domu č. p. 467, byla tvořena špány s výpletem z tyčoviny a s mazanicí. Radnice byla zastřešena polovalbou střechou krytou falcovaným plechem. Vedle staré radnice stál ještě jeden menší hrázděný objekt zv. Kothaus, sloužící jako vězení. Jeho konstrukce hrázdění byla řešena ob-době jako u radnice. Zajímavostí byl arkýřový záchod v patře domu. 15  Dům měl mansardovou střechu s polovalbou.Stará radnice brzo po své dostavbě přestala sloužit svému účelu. 16  Pro dynamicky rozrůs-tající se město prostě přestala dostačovat. Úřad se přestěhoval po přestavbě bývalého Šliko- va domu na náměstí ke kostelu sv. Jáchyma a stará radnice pak sloužila k obytným účelům. V roce 1946 17  nebo 1948 18  pak byla pro svůj špatný stavebně technický stav zbořena. Kromě fotodokumentace se k radnici nezachovala žádná jiná dokumentace. Odstraněna tak byla pravděpodobně jedna z nejstarších jáchymovských staveb, doklad jeho stavebních počátků. 14 L. ZEMAN, Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, in: Historický sborník Karlo-varska 10, Karlovy Vary 2004, s. 47. 15 Tamtéž. 16 K. KUČA, c. d., s. 553. 17 L. ZEMAN, Objekty s hrázděnou konstrukcí, s. 47. 18 K. KUČA, c. d., s. 553, též Josef SULDOVSKÝ – Vladimír HORÁK, Kronika horního města Jáchymova a jeho hor-nictví v kontextu dějin zemí Koruny české, Ústí nad Labem 2009, s. 212. Proluky v okolí Hornického domu.
Related Search
Advertisements
Related Docs
View more...
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks